Listopad 2005

Hospodářský cyklus

22. listopadu 2005 v 19:37 | ejnis |  Referáty
50. Hospodářský cyklus
Ekonomické dění ve společnosti je trvalým pohybem, trvalou změnou, stálým kolísáním. Základní tendence dosažení ekonomické rovnováhy jako nejefektivnějšího stavu je tak dosahována posloupností dílčích nerovnováh. To nachází svůj obraz v tzv. cyklickém vývoji hospodářství. Tato cykličnost se nedotýká jen národních ekonomik, ale často zasahuje světovou ekonomiku jako celek (viz velká hospodářská krize 1929-33).
Teoreticky lze hospodářský cyklus popsat jako posloupnost čtyř fází:
  1. expanze (rozvoj,konjunktura, rozmach poptávky i nabídky)
  2. vrchol (převis nabídky nad poptávkou)
  3. krize (recese, pokles nabídky i poptávky)
  4. sedlo (dno, vyrovnání a oživení poptávky i nabídky)
Celý cyklus se pak opakuje. Délka cyklu je rozdílná - můžeme odlišit různé typy cyklu.
Skutečný vývoj hospodářství měřený skutečným produktem samozřejmě není takto rovnoměrný a jednoznačný. Tendence k cyklickémuvývoji je však zákonitá. Konjunkturálně rozběhnuté hospodářství si samo nepřipustí, že už překračuje únosnou míru převisu agregátní nabídky, země ve fázi vrcholu často přesáhne hranice svých produkčních možností, chybějící výrobní faktory (práce, přírodní zdroje, kapitál) čerpá "na dluh" ze zahraničí a dojde k "přehřátí" ekonomiky, finanční a následně i hospodářské krizi). Tak opět dochází k návratu k potenciálnímu produktu, ovšem krize se zde většinou nezastaví a řetězovou reakcí bankrotů firem se země dostane do stavu, kdy nevyužívá plně své výrobní faktory a je ve fázi sedla pod hranicí svých produkčních možností.
50.1 Expanze
Expanze (rozvoj, konjunktura, rozmach poptávky i nabídky) - domácnostem i firmám se daří, rostou zisky i platy, roste spotřeba statků a služeb, stát dostává více daní, takže může také více investovat.Všechny tři makroekonomické subjekty tedy mají vyšší příjmy(strana agregátní nabídky) a mohou je utrácet (strana agregátní poptávky).
Dokud firmy reálně odhadují vývoj trhu a potenciální poptávku, nedochází k disproporcím.
V určitém okamžiku se však konjunkturně rozběhnuté firmy odpoutají od reálně dosažitelné poptávky, investují do rozvoje výroby a vytváří výrobní kapacity a zásoby zboží, které už strana poptávky není schopná absorbovat a přichází fáze vrcholu
50.2 Vrchol
Vrchol (převis agregátní nabídky nad agregátní poptávkou) - firmy pořád ještě produkují vysokým tempem nové statky a služby, ovšem strana poptávky už začíná zaostávat.
Tato fáze hospodářského cyklu nastává po fázi expanze, konjunktury.
Dosahovaný reálný produkt většinou převyšuje potenciální produkt.
Ekonomika jako celek se zde již většinou nachází za hranicemi svých produkčních možností, dodatečné zdroje (výrobní faktory) získává vně ekonomiky (ze zahraniční), čímž se zvyšuje riziko přehřátí a následné hospodářské krize, deprese
50.3 Krize
Krize (recese, pokles agregátní nabídky i poptávky) - poptávka se zcela zabrzdila, firmy mají problémy s prodejem, krachují, zvyšuje se nezaměstnanost, lidé mají existenční problémy, i ti co mají práci raději spoří a neutrácí, což krizi ještě prohlubuje.
Tato fáze hospodářského cyklu přichází po fázi vrcholu.
Výkonnost ekonomiky (reálný produkt) klesá, vrací se k potenciálnímu produktu, ovšem zde se většinou nezastaví a řetězovou reakcí bankrotů se výkonnost ekonomiky dostává pod potenciální produkt. Příliv zahraničního kapitálu se zpomaluje nebo zcela ustává, stejně tak příliv zahraničních pracovních sil.
V pokročilém stádiu krize již ekonomika nedokáže plně využít své zdroje (výrobní faktory) a dostává se pod hranici svých produkčních možností.
Tzv. Okunův zákon říká: "Každá dvě procenta poklesu skutečného HDP vůči potenciálnímu HDP znamenají zvýšení nezaměstnanosti o jedno procento".
Zastánci Keynesiánských teorií doporučují v tomto období státu (vládě) aktivními zásahy na straně poptávky (vyšší výdaje ze státního rozpočtu) podporovat ekonomiku, aby pokles výroby s následnými sociálními otřesy nebyl tak dramatický. Stát však v období krize má nižší příjmy (firmy nemají z čeho platit daně z příjmu, málo se prodává a malý je i výnos nepřímých daní, objem mezd je nižší a s tím také objem sociálního pojištění), proto vyšší výdaje je stát schopen krýt jedině na základě schodku (zadlužení) státního rozpočtu. To
má řadu rizik a negativních dopadů.
50.4 Sedlo
Sedlo (dno, vyrovnání a oživení agregátní poptávky i nabídky) - žít se musí, takže poptávka nikdy neklesne na nulu. Firmy minimalizovaly náklady a ceny, ty které přežijí recesi či krizi se dostanou se svou nabídkou do souladu s poptávkou. Zoceleni tvrdými podmínkami firmy hledají nové impulsy pro povzbuzení poptávky, pokud se uchytí mohou začít zaměstnávat nové pracovníky, domácnosti mají vyšší příjmy a mohou více utrácet, znovu se rozbíhá expanze a konjunktura.
Fáze hospodářského cyklu, která následuje po fázi krize, deprese.
Výkonnost ekonomiky (reálný produkt) je pod potenciálním produktem. Skutečný produkt dosahuje minima.
Ekonomika se nachází pod hranicí svých produkčních možností, nevyužívá plně své zdroje (výrobní faktory), zdrojů je tedy dostatek. Pozitivem je, že ceny jsou většinou stlačeny na ekonomické minimum, krize eliminovala firmy, které pracovaly neefektivně - to je dobrý odrazový můstek pro zahájení nové expanze ekonomiky.
50.5 Typy hospodářských cyklů
Podle délky trvání a příčin vzniku může odlišit následující typy cyklů:
Kitchinovy cykly - krátkodobé ( 3 roky), příčina vlnění je spojována se změnami cyklu zásob a rozpracované výroby.
Juglarovy cykly - střednědobé (10-12 let), příčina spojována se změnami investičního cyklu, protože i investice podléhají vlnám.
Kondratěvovy dlouhé vlny - dlouhodobé (50 let), bývají spojovány se zásadními změnami výrobních technologií, s monetárními jevy a významnými politickými událostmi.
Příčiny cyklických výkyvu se samozřejmě doplňují a kombinují. Za určitých podmínek může dokonce dojít k situaci, kdy krize probíhá současně ve většině zemí světa (například Velká hospodářská krize 1929-1933).
50.6 Hospodářský cyklus a efekt akcelerace
Pokud vláda zvažuje aktivní výdajovou politiku, aby posílila agregátní poptávku, chce znát, jak budou tyto výdaje účinné.
Nahlédněte na problematiku multiplikátoru státních výdajů a daňový multiplikátor. Takto vyzbrojeni můžete doplnit své vědomosti:
investiční multiplikátor - o kolik se změní agregátní poptávka, jestliže se změní investiční výdaje o jednotku. K multiplikaci (znásobení) dochází, pokud přírůstek investic o korunu přinese větší (několikanásobný) přírůstek koupěschopné poptávky (zvýšení mezd, zisků, zaměstnanosti atd.);
akcelerační princip - investice reagují velmi výrazně (často neadekvátně, neúměrně) na očekávaný vzestup či pokles ekonomiky. Když firmy očekávají vzestup ekonomiky (expanzi, konjunkturu) začnou honem investovat. Protože informace o zpomalení růstu a možném propadu přicházejí se zpožděním, většinou firmy neodhadnout míru a vybudují více výrobních kapacit, jejichž produkci už není schopná ekonomika využít. V tom okamžiku všichni výrobci začnou panikařit a v očekávání poklesu ekonomiky prakticky přestanou investovat. Lidově bychom mohli tento postup nazvat "od zdi ke zdi".
koeficient investiční náročnosti c
I
c = -------------- pokud investice I ztotožníme s úsporami S, pak c se rovná akcelerátoru.
ΔY
Při neutrálním technickém pokroku je akcelerátor konstantní, při náročném roste a při úsporném typu technického pokroku klesá

Božena Němcová - Karla

22. listopadu 2005 v 19:29 | ejnis |  Čtenářský deník
Karla
Božena Němcová
Ramantický příbeh, odehrávající se v okolí Domažlic. Hlavní postavou je vdova Markyty, která se vrací s malou dcerkou karlou a skupinou vojákl po pěti letech do vesničky stráže pod Čerchovem. Muž jí na vojně zemřel, pohřbila tam i své první dítě - malého chlápce.
Markyty se ujal rychtář Milota, který znal její poctivost a pracovitost. Domů z vojny se vrátil i vysloužilec Bárta. Chtěl by si Markytu vít, ale ona ho odmítá. Bárta je výborný řezbář a Karla je u něj jako doma.
Rozumí si s rychtárovými dětmi hanou a Retrem. za Karlou se začíná otáček Petr, ale ona si vís všímá Hany. Lidem začíná vadi, že se Karla přátelí se selskými. Hana dostane od Karly (místo od mládence) řezanou přeslici, kterou Karla sama vyrobila. A když je ve vsi masopust, půjčí si Karla od Bárty vojenskou uniformu. Moc ji to sluší a ostatní ji z legrace začnou říkat Karel. I Haně se moc líbí.
nakonec bylo tajemství odhaleno. Nešťastná matka vydávala "Karlu" za děvče, aby ji jedinou radost, která ji zbyla, zase nevzala vojna.
Karel se dobrovolné přihlásí ve kdyni na vojnu. Byla už sice zkrácena na osm let, ale byl si věrností a láskou Haničky jistý.
Za čtyři roky zasáhne i rychtář Milota, a tak se mohou mladí vzít a začnou pracovat na rychtě.

Petr a Lucie

22. listopadu 2005 v 19:17 | ejnis |  Čtenářský deník
Petr a Lucie
Romain Rolland
Děj příbehu trvá od středy 30. ledna 1918 do Velkého pátku 29. března téhož roku a odehrává se v Paříži.
Petr Aubier bydlel u rodičů nedaloko od Clunyjského parčíku v Paříži. Jeho otec byl soudce. Bratr Filip byl o šest let statčí a na začátku války šel dobrovolné na vojnu.
Petr se náhodou v metru setkal s Lusií a na první pohled so do ní zamiloval.
Za několik dní se opět setkali a seznámili se. Často se scházeli a povídali si o sobě. Dokonce si prohlíželi fotky z dětství.
Lusie maluje obrazy na výdělek, aby měli z čeho žít. Její maminka pracuje v továrně na střelivo.
Často se scházeli v parku nebo za městečkem a přomýšleli o své budoucnosti.
Jednoho dne Lucie malovala i Petra.
Ve velikonočním týdnu měla jejich láska vyvrcholit a chtěli se vzít, ale nakonec při velkopátečním varhaním koncertu v chrámu svatého Gervasia umírají v jeho troskách, neboť na oba spadl pilíř.

Victor Hugu - Chrám Matky Boží v Paříži

22. listopadu 2005 v 19:07 | ejnis |  Čtenářský deník
Chrám Matky Boží v Paříži
Viktor Hugo
Tanečnice Esmeralda přitahuje lásku, ale rozvíří kolem sebe intriky a přivolá smrt. Klaudius Frollo, knět chrámu Matky Boží v Paříži, se zamiloval do Esmeraldy, která tančila před katedrálou. Chce ji dát unést ohyzdným zvoníkem Quasimodem.
Esmeraldu před únosem zachrání kapitán královských lučištníků Phobius, který Esmeraldu také miluje. Frollovi se to nelíbí, protože se Phobus líbí Esmeraldě a on se jí nelíbí. Nakones Frollo kapitána Phobia probodne dýkou a vinu z vraždy svrhne na Esmeraldu, která na sebe při mučení bere zločin, který nespáchala.
Esmeralda měla Phobia řáda. Ale netuší že se Phobius uzdravil.
Na smrt odsouzenou Esmeraldu, z rukou katů, zachrání Quasimodo a ukrývá ji v chrámové zvonici.
Esmeralda se zde má docela dobře. na Quasimoda, který jí hlídá, nosí jídlo a stará se o ní, si už zvykla, i když z něj ze začátku měla veliký strach, neboť je ošklivý. Pařížská komuna útočí na chrám a chce Esmeraldu osvobodit. Frollo brání katedrálu, dívku unese a když ho znovu odmítá, vydává jí na smrt.
Před smrtí se Esmeralda setkává se svojí matkou, která se již dlouhá léta schovává ve větnici a myslela pořád na svoji dcerku.
Vždy na cikány nadávala, neboť když se jí Esmeralda narodila, cikánky ji jí vzali a dali místo ní ošklivé dítě, které žena poté dalo do kláštera. Dítěte se ujmeul Klaudius Frollo.
Matka šla za Esmeraldou k popravišti, ale nechteli ji k ní pustit a nakonec jí zabili.
Quasimodo svrhl proradného Frolla, který ho vychoval, z chrámové věže, za to, že vydal Esmeraldu na smrt a nakonec sám umírá objímaje mrtvou Esmeraldu, kterou miluje.

Wiliam Shakespeara - Romeo a Julie

22. listopadu 2005 v 18:53 | ejnis |  Čtenářský deník
Romeo a Julie
William Shakespeare
Ve městě Veroně žily dvě slavné, ale velice znepřátelené rodiny. Rodina Kapuleů a Monkteků. Tento dávný spor dolehl i na služebnictvo.
Romeo, jediný syn Monkteků se v přestrojení vydal na ples, pořádaný slavným panem Kupuletem, aby viděl Rosalinu, která se mu líbíla. zde však spatřil Julii, dceru siňora kapuleta a hned se do sebe zamilovali. O půlnoci musel Romeo odejít, ale neodešel daleko. Skončil pod balkonem Julie. Julie chtěla, aby se Romeo zřekl svého jména a Romeo jí to přislíbil.
Ještě v noci zamířil Romeo do kláštera za mnichem Vavřincem a chtěl, aby ho s Julií oddal. mnich nakonec souhlasil. Jen co bylo po obřadu spěchal Romeo ulicemi a potkal Benvolia a Merkuria Monteky a Tybalta z rodu Kapuletů. došle ke rvačce, které se snažil Romeo zabránit, ale když Tybalt probodl Merkuria, tak Romeo dostal zlost a Tybalta zabil.
Vévoda rozhodl vyhostit Romea z města. Tuto noc strávil Romeo u Julie. Ráno spěchal do města Montovy, kde měl počkat až ho zavolá zpět do Verony otec Vavřinec, který přislíbíl, že ve vhodném okamžiku řekne rodině Kapuletů a Monteků o sňatku Romea a Julie.
Uplynulo pár dní a siňor Kapulet vybral Julii hraběte Parise za manžela. Julie byla zoufalá, ale otec byl neoblomný a řekl, že tento čtvrtek si Parise vezme.
Bezradná Julie běžela za mnichem Vavřincem, který jí dal uspávací nápoj, po kterám bude 42 hodin vypadat jako mrtvá. Vavřinec pošle pro Romea a uprchnou z města. V noci Julie obsah lahvičky vypila a rázem byla jako bez ducha.
Špatné zpraávy se šíří velice rychle, a tak se Romeo dozvěděl o smrti Julie dřív něž mu mohl posel doručit dopis od mnicha. Romeo si koupil jed a spěchal do Verony. Když se snažil dostat do hrobky k Julii, zastihl ho hrabě Paris. Rozpoutal se souboj a Romeo Parise zabil.
Potom sestoupil Romeo do hrobky, Julii políbil a vypil jed. Jelie se po procitnutí probodla Romeovou dýkou.
Seběhl se dav, snad půlka Věrony a otec Vavřinec začal vyprávět celý milostný, ale také tragický příbeh Ramea a Julie.
Když Kapulet s Montekem příbeh vyslechly, nechal Montek na důkaz usmíření vystavět Julii sochu celou ze zlata a Kapulet, aby se necítil zahenben zase sochu Romeovi.

Blog

22. listopadu 2005 v 17:17 | ejnis
Určitě se každému zvás stala situace jako mě, že jste si jen tak seděli u počítače surfovali po netu, ale pořád jste se nudili. Jednoho dne když jsem také takhle seděla u počítače, nevím co mě to napadlo, založila jsem se vlastní stránku. Našla jsem si pro to BLOG, kde nejen jak tvrdili také je, opravdu snadné vytvoření vaší stránky. Já jako začátečník jsem byla úplně nadšená. Ptáte se kdy jsem začínala? Divte se nebo ne, ale bylo to včera. Za pár minut zkoumání blogu jsem přišla na spoustu věcí. Dočtete se tu o zajímavých věcech, prohlédnete si fotografie a najde se i nějaká ta zábava. Každý zde má možnost vytvořit si vlastní stránku s jakoukoli tématikou. Možná si myslíte, že jsem někdo z blogu, kdo píše tento článek, aby přilákal další nadšence, ale to se pletete. Jsem šestnáctiletá holka a přiznám se, že počítačům vůbec nerozumím. Jen jsem Vám všem chtěla říct, že BLOG je opravdu úžasný a díky dalším lidem, kteří si zde vytvářejí své stránky se dozvíte mnoho zajímavých věcí. Ejnis

Rakousko fotografie

21. listopadu 2005 v 19:32 | ejnis