Hospodářský cyklus

22. listopadu 2005 v 19:37 | ejnis |  Referáty
50. Hospodářský cyklus
Ekonomické dění ve společnosti je trvalým pohybem, trvalou změnou, stálým kolísáním. Základní tendence dosažení ekonomické rovnováhy jako nejefektivnějšího stavu je tak dosahována posloupností dílčích nerovnováh. To nachází svůj obraz v tzv. cyklickém vývoji hospodářství. Tato cykličnost se nedotýká jen národních ekonomik, ale často zasahuje světovou ekonomiku jako celek (viz velká hospodářská krize 1929-33).
Teoreticky lze hospodářský cyklus popsat jako posloupnost čtyř fází:
  1. expanze (rozvoj,konjunktura, rozmach poptávky i nabídky)
  2. vrchol (převis nabídky nad poptávkou)
  3. krize (recese, pokles nabídky i poptávky)
  4. sedlo (dno, vyrovnání a oživení poptávky i nabídky)
Celý cyklus se pak opakuje. Délka cyklu je rozdílná - můžeme odlišit různé typy cyklu.
Skutečný vývoj hospodářství měřený skutečným produktem samozřejmě není takto rovnoměrný a jednoznačný. Tendence k cyklickémuvývoji je však zákonitá. Konjunkturálně rozběhnuté hospodářství si samo nepřipustí, že už překračuje únosnou míru převisu agregátní nabídky, země ve fázi vrcholu často přesáhne hranice svých produkčních možností, chybějící výrobní faktory (práce, přírodní zdroje, kapitál) čerpá "na dluh" ze zahraničí a dojde k "přehřátí" ekonomiky, finanční a následně i hospodářské krizi). Tak opět dochází k návratu k potenciálnímu produktu, ovšem krize se zde většinou nezastaví a řetězovou reakcí bankrotů firem se země dostane do stavu, kdy nevyužívá plně své výrobní faktory a je ve fázi sedla pod hranicí svých produkčních možností.
50.1 Expanze
Expanze (rozvoj, konjunktura, rozmach poptávky i nabídky) - domácnostem i firmám se daří, rostou zisky i platy, roste spotřeba statků a služeb, stát dostává více daní, takže může také více investovat.Všechny tři makroekonomické subjekty tedy mají vyšší příjmy(strana agregátní nabídky) a mohou je utrácet (strana agregátní poptávky).
Dokud firmy reálně odhadují vývoj trhu a potenciální poptávku, nedochází k disproporcím.
V určitém okamžiku se však konjunkturně rozběhnuté firmy odpoutají od reálně dosažitelné poptávky, investují do rozvoje výroby a vytváří výrobní kapacity a zásoby zboží, které už strana poptávky není schopná absorbovat a přichází fáze vrcholu
50.2 Vrchol
Vrchol (převis agregátní nabídky nad agregátní poptávkou) - firmy pořád ještě produkují vysokým tempem nové statky a služby, ovšem strana poptávky už začíná zaostávat.
Tato fáze hospodářského cyklu nastává po fázi expanze, konjunktury.
Dosahovaný reálný produkt většinou převyšuje potenciální produkt.
Ekonomika jako celek se zde již většinou nachází za hranicemi svých produkčních možností, dodatečné zdroje (výrobní faktory) získává vně ekonomiky (ze zahraniční), čímž se zvyšuje riziko přehřátí a následné hospodářské krize, deprese
50.3 Krize
Krize (recese, pokles agregátní nabídky i poptávky) - poptávka se zcela zabrzdila, firmy mají problémy s prodejem, krachují, zvyšuje se nezaměstnanost, lidé mají existenční problémy, i ti co mají práci raději spoří a neutrácí, což krizi ještě prohlubuje.
Tato fáze hospodářského cyklu přichází po fázi vrcholu.
Výkonnost ekonomiky (reálný produkt) klesá, vrací se k potenciálnímu produktu, ovšem zde se většinou nezastaví a řetězovou reakcí bankrotů se výkonnost ekonomiky dostává pod potenciální produkt. Příliv zahraničního kapitálu se zpomaluje nebo zcela ustává, stejně tak příliv zahraničních pracovních sil.
V pokročilém stádiu krize již ekonomika nedokáže plně využít své zdroje (výrobní faktory) a dostává se pod hranici svých produkčních možností.
Tzv. Okunův zákon říká: "Každá dvě procenta poklesu skutečného HDP vůči potenciálnímu HDP znamenají zvýšení nezaměstnanosti o jedno procento".
Zastánci Keynesiánských teorií doporučují v tomto období státu (vládě) aktivními zásahy na straně poptávky (vyšší výdaje ze státního rozpočtu) podporovat ekonomiku, aby pokles výroby s následnými sociálními otřesy nebyl tak dramatický. Stát však v období krize má nižší příjmy (firmy nemají z čeho platit daně z příjmu, málo se prodává a malý je i výnos nepřímých daní, objem mezd je nižší a s tím také objem sociálního pojištění), proto vyšší výdaje je stát schopen krýt jedině na základě schodku (zadlužení) státního rozpočtu. To
má řadu rizik a negativních dopadů.
50.4 Sedlo
Sedlo (dno, vyrovnání a oživení agregátní poptávky i nabídky) - žít se musí, takže poptávka nikdy neklesne na nulu. Firmy minimalizovaly náklady a ceny, ty které přežijí recesi či krizi se dostanou se svou nabídkou do souladu s poptávkou. Zoceleni tvrdými podmínkami firmy hledají nové impulsy pro povzbuzení poptávky, pokud se uchytí mohou začít zaměstnávat nové pracovníky, domácnosti mají vyšší příjmy a mohou více utrácet, znovu se rozbíhá expanze a konjunktura.
Fáze hospodářského cyklu, která následuje po fázi krize, deprese.
Výkonnost ekonomiky (reálný produkt) je pod potenciálním produktem. Skutečný produkt dosahuje minima.
Ekonomika se nachází pod hranicí svých produkčních možností, nevyužívá plně své zdroje (výrobní faktory), zdrojů je tedy dostatek. Pozitivem je, že ceny jsou většinou stlačeny na ekonomické minimum, krize eliminovala firmy, které pracovaly neefektivně - to je dobrý odrazový můstek pro zahájení nové expanze ekonomiky.
50.5 Typy hospodářských cyklů
Podle délky trvání a příčin vzniku může odlišit následující typy cyklů:
Kitchinovy cykly - krátkodobé ( 3 roky), příčina vlnění je spojována se změnami cyklu zásob a rozpracované výroby.
Juglarovy cykly - střednědobé (10-12 let), příčina spojována se změnami investičního cyklu, protože i investice podléhají vlnám.
Kondratěvovy dlouhé vlny - dlouhodobé (50 let), bývají spojovány se zásadními změnami výrobních technologií, s monetárními jevy a významnými politickými událostmi.
Příčiny cyklických výkyvu se samozřejmě doplňují a kombinují. Za určitých podmínek může dokonce dojít k situaci, kdy krize probíhá současně ve většině zemí světa (například Velká hospodářská krize 1929-1933).
50.6 Hospodářský cyklus a efekt akcelerace
Pokud vláda zvažuje aktivní výdajovou politiku, aby posílila agregátní poptávku, chce znát, jak budou tyto výdaje účinné.
Nahlédněte na problematiku multiplikátoru státních výdajů a daňový multiplikátor. Takto vyzbrojeni můžete doplnit své vědomosti:
investiční multiplikátor - o kolik se změní agregátní poptávka, jestliže se změní investiční výdaje o jednotku. K multiplikaci (znásobení) dochází, pokud přírůstek investic o korunu přinese větší (několikanásobný) přírůstek koupěschopné poptávky (zvýšení mezd, zisků, zaměstnanosti atd.);
akcelerační princip - investice reagují velmi výrazně (často neadekvátně, neúměrně) na očekávaný vzestup či pokles ekonomiky. Když firmy očekávají vzestup ekonomiky (expanzi, konjunkturu) začnou honem investovat. Protože informace o zpomalení růstu a možném propadu přicházejí se zpožděním, většinou firmy neodhadnout míru a vybudují více výrobních kapacit, jejichž produkci už není schopná ekonomika využít. V tom okamžiku všichni výrobci začnou panikařit a v očekávání poklesu ekonomiky prakticky přestanou investovat. Lidově bychom mohli tento postup nazvat "od zdi ke zdi".
koeficient investiční náročnosti c
I
c = -------------- pokud investice I ztotožníme s úsporami S, pak c se rovná akcelerátoru.
ΔY
Při neutrálním technickém pokroku je akcelerátor konstantní, při náročném roste a při úsporném typu technického pokroku klesá
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Bláža Bláža | E-mail | 18. ledna 2007 v 19:04 | Reagovat

Ježíši je to tu hrůza kdo tu může něco najít?!

2 kilosm kilosm | E-mail | 6. února 2007 v 18:11 | Reagovat

super, co se tíče hospodářckého ciklu , je zde vše potřebné, obzlášť oceňuji hipertextáky , které mohou velmi např. při vytváření vl. referátu, hodnotím za 1.

3 aothe aothe | 6. listopadu 2007 v 18:44 | Reagovat

kámo dík, pomohl jsi mi:)

4 retardoBastard retardoBastard | 10. prosince 2007 v 19:51 | Reagovat

super...potrebuju toho sice jen o hodne mene nez tu je, ale lepsi nez nic...diky

5 orange orange | 4. února 2008 v 12:30 | Reagovat

Děkuju

6 Martinka Martinka | Web | 21. dubna 2008 v 17:50 | Reagovat

Bleskovka

7 Makrela Makrela | E-mail | 21. dubna 2008 v 21:02 | Reagovat

moc,moc dobrý děkuji

8 Markeťulinka Markeťulinka | 5. října 2008 v 21:53 | Reagovat

Moc díky, dost mi to pomohlo. Z materiálu od učitele, jsem toho zrovna moc nepochopila. Takže fakt díky, máš to dobře zpracované.

9 medak medak | 3. června 2009 v 16:06 | Reagovat

Úplně supr, nemám co dodat. Udělat z tohohle ročníkovou práci byla hračka. Moc dík

10 Pepík Pepík | 26. listopadu 2009 v 17:09 | Reagovat

super plagiát

11 slinka slinka | 24. ledna 2010 v 0:03 | Reagovat

Krasa :) děkuji

12 Makyna Makyna | E-mail | 18. září 2012 v 19:09 | Reagovat

Vážně děkuji pomohlo mi to... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama