Funkční styly a slohotvorní činitelé

19. února 2006 v 18:08 | ejnis |  Maturitní otázky z češtiny
22. b) Funkční styly a slohotvorní činitelé
Funkční styly (slohy)
Jazykové vyjadřování, zvláště spisovné, mívá velmi různý cíl a účel (funkci).
Někdy jde pouze o to dorozumět se o běžných záležitostech denního života, jindy je cílem projevu sdělení závažných rozhodnutí (např. ve styku veřejnosti s úřady) a projednání důležitých otázek (např. obchodních). Jindy zase, např. v článku v odborném časopise, jde o to vyložit nové poznatky nebo objevy atd. Různá funkce má velký vliv na zpracování projevu.
Podle toho, jakou má projev funkci, rozlišují se 4 základní styly:
1. Styl prostě sdělovací:
V těchto projevech nejde o nic jiného než o to dorozumět se. Do této oblasti patří všechny běžné rozmluvy, zprávy, oznámení, upozornění, jednoduché popisy a vyprávění. Tyto projevy
se vyznačují volbou nehledaných slov, jednoduchou větnou vazbou a kompozicí.
2. Styl odborný:
a) styl administrativní
Při projednávání otázek pracovních ve výrobě a administrativě, ve styku úředním, obchodním, atd. Jde o závažná speciální sdělení.Přitom musí být sdělení podáno v takové podobě, aby se informace, které obsahuje, daly snadno zpracovávat. Užívá se proto mnoho ustálených prostředků a mnohdy i celých formulací (např. v obchodní korespondenci nebo ve styku úředním). Patří jsem formuláře, dotazníky, paragrafy, vyhlášky, poukázky (poštovní),
životopis, posudek. Jazyk se používá věcný a citově neutrální.
b) styl vědecký a naučný
Zvláště velké požadavky se kladou na vyjadřování v oblasti odborné práce výzkumné a vědecké. Cílem vědeckého projevu je podat přesné, výstižné a úplné poučení o zkoumaném jevu. Při vědecké práci se zkoumají složitější problémy, k jejichž řešení je nutná schopnost abstraktně myslet a zobecňovat poznatky. Proto tu nejvíce záleží na přesnosti a jednoznačnosti: té se dosahuje důsledným užíváním vědecké terminologie a propracovanou větnou stavbou. Patří sem například přednáška, výklad či odborný referát.
Styl vědeckých projevů bývá ovšem značně pojmově náročný a neodborníkům často nepřístupný, protože se ve věci často nevyznají a neovládají ani terminologii.
Vědecké poznání a vůbec výsledky odborné práce jsou zpřístupňovány široké veřejnosti v pracích popularizačních. V nich se neužívá terminologie příliš speciální (nebo se jednotlivé
termíny v textu vysvětlují) a vyjádření se různým způsobem oživuje.
3) Styl publicistický:
a) styl novin, časopisů a publikací věnovaných aktuálním společenským otázkám - hromadné
sdělovací prostředky
b) styl projevů řečnických
Všechny takovéto projevy jsou určeny široké veřejnosti a jejich funkcí je nejen čtenáře nebo posluchače informovat a poučit, ale i přesvědčit o politicky a morálně správných zásadách a získat je pro určité cíle. Aby bylo publicistické vyjadřování působivé, užívají autoři hojně aktualizovaných pojmenování, zvláště obrazných, slov citově zabarvených či vzbuzují zájem čtenáře přitažlivými nadpisy. Například úvodníky, komentáře, fejetony, reportáže, rozhovory
a poetismy.
4) Styl slovesných děl uměleckých:
Zvláštní postavení má jazyk v dílech slovesného umění, v umělecké literatuře. Základem díla bývá jazyk spisovný, ale autoři využívají nejednou i prostředků jiných útvarů národního jazyka. Např. bratří Mrštíkové hanáckého nářečí, Čapek - Chod a jiní češtiny obecné, v dílech A. Jiráska je mnoho výrazů z češtiny doby husitské, pobělohorské atd.
Způsob využití jazykových prostředků tu bývá neobyčejně rozmanitý. V některých dílech, zvláště ve veršované poezii, vystupuje jazyková stránka a jednotlivé její složky (např. rytmus nebo obraznost) velmi silně do popředí. V jiných, např. v dramatu, se často jazykové vyjádření neliší nápadněji od běžné řeči.
Slohotvorní činitelé
Jsou všechny okolnosti, které ovlivňují autora při psaní díla.
a) subjektivní = souvisí s osobou samotného autora (věk, pohlaví, vzdělání, prostředí,
povaha schopnosti, zájmy, přátelé, ...)
b) objektivní = souvisí se zamýšleným dílem, jeho základním literárním druhem (próza,
poezie, drama) a žánrem (román, fejeton, balada, ...) a také s určením pro
určitého čtenáře (dětská literatura, sci-fi, ...), tématem ...
např. forma projevu (psaný, mluvený, monolog, dialog), situace a prostředí, zařazení
k funkčním stylům
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Martina Martina | E-mail | 19. dubna 2008 v 19:33 | Reagovat

sloh

2 Martina Martina | 19. dubna 2008 v 19:34 | Reagovat

Sorry, super sloh. Moc mi to pomohlo.Díky

3 Žaneta Žaneta | 27. května 2008 v 13:06 | Reagovat

potřebovala bych vědět, jak odpovědět na otázku: "Jaké znáte dobové styly a co je odlišuje od základních funkčních sylů?" Prosím, nevíte někdo, co je k ... myšleno těma dobovýma stylama?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama